Věčný souboj

Věčný souboj

K napsání tohoto článku mě inspirovala jedna moje příhoda ze života. Kdysi na začátku mé duchovní cesty jsem byla na zájezdu po českých silných energetických místech. Měla jsem silný zážitek u jednoho menhiru s mužskou energií. Přímo u kamene jsem necítila nic zvláštního, ale kousek opodál jsem cítila opravdu velmi silný tah ve tvaru spirály do země, jako by mě něco vtahovalo a drželo u země. Poodstoupila jsem, ale pamatuji se na ten zážitek dodnes, protože měl ještě zajímavou dohru. Tenkrát jsem měla na nohách velmi kvalitní pohorky, které mi z lásky koupil můj manžel. Asi za týden jsem šla v těchto pohorkách na procházku k řece s naším pejskem. Najednou jsem si všimla, že mi pravá noha nějak podivně čvachtá. Podívala jsem se dolů a zjistila, že podrážka u pravé boty visí na vlásku. Tak jsem se otočila a šla zpět. Po chvíli mi začala čvachtat i levá noha a já jsem s největším vypětím sil došla domů tak, že jsem ty podrážky šoupala po zemi, abych nešla úplně bosa. Boty byly úplně zničené a já jsem nechápala jak se to mohlo stát. Nicméně jsem tušila, že to nějakým způsobem souvisí s tím zážitkem od menhiru.

Mám ještě jeden podobný zážitek z mého mládí, kdy jsem stála čestnou stráž u hrobu neznámého vojína. Pamatuji se, že jsme tam stáli všichni asi 2 hodiny předtím než přišel průvod z města. Celé ty dvě hodiny jsem to vydržela, ale v okamžiku, kdy se začal blížit průvod, tak jsem se začala kácet a v okamžiku, když průvod dorazil, jsem se úplně složila – omdlela. Druhý den na lékařské prohlídce nebylo zjištěno nic, co by toto moje selhání :o) mohlo vysvětlit. Nyní mi došlo, že ten pomník byl také takovým menhirem, jen uměle vytvořeným. A já jsem pravděpodobně stála na místě, kde se jeho mužská energie vyrovnávala ztrátou jiné- ženské síly. A kromě toho byl ten pomník vztyčen na věčnou památku a oslavu toho, že někdo obětoval svůj život.

Takže takto to zatím na světě funguje, pokud jdeme cestou pouhého rozumu, dosahujeme všeho jen s pomocí mužské síly, tak podle zákona příčiny a následku se to musí někde dříve či později projevit na opačném pólu – ztrátou ženské síly, majetku a především mateřské lásky. A to je přesně to, co my lidé tady na Zemi děláme. Snažíme se ji ovládnout svým rozumem. Děláme to ze strachu z neznámého, ze strachu z nedostatku, ze strachu ze smrti.

Vypadá to, jako kdyby spolu mužský a ženský princip nebo přístup bojovaly o moc. Stejně tak bojovali muži a ženy o převahu, a nyní nastal čas to změnit.
 

 Vždyť muži a ženy se liší jen
o 2 atomy ve struktuře látek,
které nás ovlivňují na úrovni
zákona akce a reakce.
Jen 2 maličké atomy
a takový
rozdíl,
taková velká
nedorozumění,
a nekonečné
spory o důkaz,
kdo je lepší
a důležitější,
chytřejší,
šikovnější
a nebo
snad
naopak?
Takových válek, násilí,
zvěrstev v naší minulosti,
ale bohužel stále i v přítomnosti,
jako bychom naprosto ztratili srdce,
MOUDROST a LÁSKU.
Co kdybychom to tentokrát zkusili jinak?
Máme šanci v tomto zázračném roce 2012
vše napravit a konečně nechat zvítězit
LÁSKU A MOUDROST
nad zlostí, falší, nenávistí, závistí....

Zkusme si právě tady a teď představit a vytvořit  svůj život v harmonii
bez zbytečných bojů o moc a nadvládu!!!
Vždyť koneckonců jde jen o dva atomy :-)
Tak o co jde doopravdy...