Květinová mandala, která nám pomáhá si uvědomit, proč nám chybí v našem životě hojnost. Pomáhá nám zjistit, proč se bojíme přijímat hojnost lásky, hojnost bezpečí a hojnost materiální. Tím uvědoměním pak také můžete lépe najít skutečné příčiny, které máme ukryté hluboko ve své duši. Mnohdy v dávné minulosti jsme byli obětováni ve jménu Boha a pro blaho a bezpečí ostatních. Rituály spojené s krvavými obětmi byly leckdy opravdu kruté a jejich otisky si s sebou neseme do svých dalších životů. Neseme si je s sebou jako oběti, kati a i soudci. Pro všechny strany to byl velký traumatický zážitek. Bojíme se, že něco takového budeme muset prožít znovu a tak se velmi často uchylujeme k manipulacím a ovládacím technikám, abychom si nyní už lásku konečně zasloužili, abychom si ji vynutili, abychom měli kontrolu na svým životem a životy jiných lidí. 

Mnohdy je naše srdce zkamenělé hrůzou z některých našich zážitků z dětství, kdy jsme byli krutě trestáni svými rodiči a nebo strašeni lidmi v našem okolí. Vězme, že naši rodiče považovali takové tresty za „normální“, protože jimi sami prošli ve svém dětství a i je tyto tresty utvářely. Hrůza a strach z těchto zážitků je uložena v naší duši a působí tam jako voda, která podemele i tu nejpevnější skálu. V jakémkoli okamžiku nás může oslabit a zdolat. Ze strachu před podobnými zážitky pak sami také ubližujeme svým dětem, svým milým, svým rodičům, a tak posíláme toto zlo stále dál.

Tyto zážitky z dětství nás také nutí si lásku svých bližních zasloužit, máme pocit, že jinak ji nemůžeme dostat. Proto se stáváme „hodnými“ dětmi a potlačujeme své přirozené dětské potřeby a emoce. Donutíme sami sebe stát se předčasně dospělými, odepřeme si bezstarostné dětství a mládí a s tím mnoho důležitých zkušeností. Tyto důležité zkušenosti nám pak chybí v dospělosti a my se stále nevědomě chováme jako malé děti, věříme všem a necháváme sebou manipulovat. Stáváme se obětmi v rukách ostatních a neumíme se účinně bránit.

Tím, že  potlačujeme svoje emoce jako je zlost, pláč a strach se stáváme sopkami před výbuchem, a když konečně vybouchneme, smeteme vše kolem sebe z povrchu země. Tyto nekontrolovatelné výbuchy jsou velmi destruktivní, na rozdíl od přirozeně projevených emocí. Hluboko skryté emoce nás také obírají o naši životní energii, a tak v době krizí nejsme schopni se o sebe pořádně postarat, ani o své blízké. I z těchto důvodů můžeme skončit na ulici bez přístřeší. Skryté emoce nás také nutí vytvářet si kolem svého těla ochranné obaly, jak vodní, tak tukové a nebo energetické, to vše se děje z velkého nedostatku lásky. Lásku neumíme přijímat, protože máme strach, že si ji nezasloužíme.

Když se dokážeme podívat pravdě do očí, rychle najdeme skutečné a účinné řešení a tím je odpuštění sobě a ostatním. Touto zkušeností jsme prošli právě proto, abychom zjistili, že takoví ve skutečnosti nejsme a  abychom objevili opět svoje světlo a Boha uvnitř sebe. Když se zbavíme strachu, osvobodíme své srdce a tím především sebe sama.

Hojnost našeho života dokážeme plně přijmout až v okamžiku, kdy jsem úplně očistili svoje srdce z hrůzy, strachu, zlosti a nenávisti. Teprve pak můžeme přijímat a dávat čistou lásku sobě a lidem ve svém okolí.  V opačném případě se sice snažíme lásku dávat, ale naše hluboko skryté negativní emoce nás ovlivňují a působí nevědomě i na naše blízké, a pak naše láska působí nepřesvědčivě a nemá ten správný léčivý účinek.

Hojnost je tu pro všechny a tak ji přivítejte ve svém srdci.